Nacházíte se zde: Úvod Texty Herci Libuše Šafránková

Libuše Šafránková

20. 5. 2017


Libuše Šafránková:


„Vyzkoušela jsem si snad celou zoologickou zahradu“


K životnímu jubileu herečky Libuše Šafránkové (*7.6.1953), která si od dob natočení filmu Tři oříšky pro Popelku zahrála nejrůznější pohádkové bytosti, připravilo vydavatelství Supraphon originální dárek.

Libuše Šafránková:

„Vyzkoušela jsem si snad celou zoologickou zahradu“

K životnímu jubileu herečky Libuše Šafránkové (*7.6.1953), která si od dob natočení filmu Tři oříšky pro Popelku zahrála nejrůznější pohádkové bytosti, připravilo vydavatelství Supraphon originální dárek.

Shromáždilo nahrávky pohádek, které Libuše Šafránková načetla pro Supraphon v průběhu několika let, a uspořádalo je do jednoho celku. Na kompletu 4 CD tak posluchači najdou několik typů textů: O zvědavém štěňátku je pohádka pro nejmenší, známá ze slavného animovaného filmu Zdeňka Milera. Další díly příběhů štěňátka napsala Iva Hercíková před svou emigrací pro již nerealizovaný film. Tři tatínci a maminka představují příběhy jedné rodiny, zpracované třemi přáteli spisovateli, předávajícími si štafetově své nápady. Pohádky o zvířátkách (zde o malé gorilce a lvíčkovi) jsou z cyklu Pohádky ze ZOO. Komplet pak uzavírají Tři oříšky pro Popelku, evokující příběh filmu, který nastartoval popularitu hlavní představitelky Popelky.

Libuše Šafránková dostane dárek s předstihem – své kulaté narozeniny oslaví 7. června, ale pohádkové album vychází již 26. dubna.

Jaké máte vzpomínky na natáčení pohádkových textů, které nyní vycházejí pěkně pohromadě?

Když jsem natáčela pohádku O zvědavém štěňátku, měla jsem před očima děti mojí sestry Mirky, takže jsem ji vlastně vyprávěla pro ně. Magdalence tehdy byly čtyři roky, dnes je třináctiletá slečna. Představte si, že sedíte ve studiu, promítáte si před sebou konkrétní dětské hlavičky a snažíte se vyprávět tak, aby je příběh zaujal. Od své neteře jsem pak měla rychlou zpětnou vazbu. Zpívala si písničky, skvěle zhudebněné panem Zdeňkem Zdeňkem a otextované Ondřejem Suchým, opakovala si celé pasáže – a já zjistila, že pohádku umí zpaměti. Díky odvaze pana režiséra Jana Jiráně jsem si mohla vyzkoušet plejádu celé zoologické zahrady. Snad největší potěšení mi dělaly vrány a špačci, na slepicích jsem se pak přímo vyřádila. Byla to moje první zkušenost s touhle disciplínou a musím říct, že mě začala bavit natolik, že jsem jí od té doby věrná. A protože se deska líbila, s radostí jsem se pak s panem režisérem Jiráněm podílela ještě na Nových příbězích o štěňátku. Neteře rostly zároveň s našimi projekty – mezitím jsem točila Děti z Bullerbynu od Astrid Lindgrenové, což bylo přesně čtení přiměřené k jejich věku, a později ještě Paní Láryfáry od Betty MacDonaldové – to už byla děvčata zase o něco starší.

Dnes máte sama už dvě vnoučátka – Josífka (6) a Toníka (4) – jak těm se líbí vaše audiopohádky?

To víte, že mě potěšilo, když jsem zjistila, že si „Štěňátka“ začali pouštět, a zatímco já jsem je mezitím už zapomněla, oni je znají skoro zpaměti a teď mi je připomínají.

Výtvarník Zdeněk Miler přišel poprvé se zvědavým štěňátkem už v roce 1960 a s postavou krtečka dokonce v roce 1957. Patřily jeho postavičky už k vašemu dětství?

Ano, krteček byl můj nejmilejší! Zjistila jsem, že na kreslených pohádkách pana Milera vyrostlo několik generací u nás, ale i po celém světě. Je kouzelné, že jeho postavičky jsou pro všechny děti stejně srozumitelné a blízké.

A co Pohádky ze ZOO od Evy Košlerové, kde jste vyprávěla tu o malé gorilce a lvíčkovi?

Ty se dělaly úplně samy, krásný jazyk, nezapomenutelné metafory… Vraťme se k vašim vnukům. Vyžadují po vás také čtení nebo vyprávění pohádek „naživo“?

Pohádky na dobrou noc většinou čteme, ale někdy jim také sama vyprávím. Několikrát se mi stalo, že jsem otevřela namátkou třeba  knížku od Boženy Němcové, a jak jsem se pustila do čtení, zjistila jsem, že větu nemůžu vůbec dopovědět, abych ty děti před spaním nevystrašila! Nejdřív jsem zaměňovala výrazy - jako například, že maminka nezemřela, ale jenom usnula - ale když to ve stejném duchu pokračovalo dál, musela jsem nakonec sáhnout po jiné knížce nebo to dovyprávět po svém. Je to ale velké kaskadérství bruslit takhle na tenkém ledě v pohádkách Boženy Němcové…. Na vymyšlené pohádky je pak skutečný expert dědeček (tedy Josef Abrhám, pozn. red.).

Takže vás klasické pohádkové knížky vlastně zaskočily. Předpokládám, že vnuci vás také neustále něčím překvapují.

Je pravda, že skutečnost je kolikrát mnohem silnější než všechny vymyšlené příběhy. Uvedu příklad: Náš Toník nedávno šplhal po kamení a děda mu neustále opakoval „Toníku, nech toho, nelez tam, ty spadneš. Toníku, já to nechci vidět, ty spadneš!“ A Toník se jen tak lehce pootočil a šeptnul: „Zavři očička, dědečku!“

----

Libuše Šafránková nás letos ještě potěší několika projekty. 29. května bude mít premiéru nový film Jiřího Menzela Donšajni, v němž si zahraje roli Markétky a na Vánoce se v kinech objeví film režisérky Lenky Kny Přijde letos Ježíšek?, kde po delší době vytvořila partnerskou dvojici se svým mužem Josefem Abrhámem.

 

 


Zpět na přehled

Nahoru