Z historie ženského časopisu Vlasta

Vlasta je mladá a svěží

Občas se mě někdo zeptá, kolik vlastně je časopisu Vlasta, v němž pracuji. Ta otázka mi připadá trochu nepatřičná. No, řekněte, když se někdo optá nějaké ženy, kolik je jí let, taky se jí nebude chtít počítat... Oblíbená herečka Meryčka Rosůlková prý celý život na tuto nejapnou otázku odpovídala, že je jí devětatřicet. A vydrželo jí to opravdu dlouho. Časopis Vlasta vypadá mladě a moderně. Věrné čtenářky si zvykly, že jim jejich oblíbený časopis mládne před očima. Přitom ho založila poslankyně dr. Milada Horáková a její spolupracovnice z Rady čs. žen již v lednu 1947!

Bojovnice i přítelkyně

Jméno jí vybraly podle ženy – bojovnice ze Starých pověstí českých, které v sobě zároveň nese slov vlast. Od počátku měla Vlasta sloužit svým čtenářkám jako kamarádka, která má pět Pé - potěší, pohladí, povzbudí, pomůže i poradí. Navzdory proměnám času zůstala Vlasta touhle přítelkyní dodneška. První šéfredaktorkou se stala spisovatelka Nina Bonhardová (1907-1981), autorka úspěšné rožmberské trilogie Tanec rabů, Polyxena a Hodina závratí, ale také třeba Pohádek třeboňského kapra. Už v prvním ročníku se objevily rubriky, které s různými obměnami přetrvaly do současnosti. Čtenářky tu našly články o zdravé výživě, módu, cestopis, dopisy, informace o nových filmech a divadelních hrách, ale také povídky a básničky a přílohu Sluníčko sedmitečné pro děti. V prvním roce měla Vlasta náklad 100 000 výtisků.

Kde sídlila redakce

První redakční místnosti našla Vlasta v podkroví budovy Melantrichu na Václavském náměstí. O rok později už sídlila v paláci Dunaj na Národní třídě, kde došlo v březnu 1948 k požáru. Jak vzpomíná pamětnice Libuše Tomšů, dvě redaktorky se tehdy vrátily do kanceláří z módní přehlídky, která se konala na Zimním stadionu na Štvanici, a protože byly vymrzlé, uvařily si na elektrickém vařiči čaj. Při odchodu ho však zapomněly vypnout. Vyhořely všechny tři místnosti redakce, ale zasvé vzalo i číslo, kompletně připravené do tisku. Provizorně se pak úřadovalo v bytě tehdejší šéfredaktorky M. Tilschové ve Strašnicích a číslo se stihlo udělat nové… Po několika peripetiích našla pak redakce na dlouhá léta zázemí v pasáži Práce v Jindřišské ulici, odkud se stěhovala do Žitné a později Malé Štěpánské ulice. Od roku 2005 „bydlí“ v nové budově v ulici Lomnického na Pankráci.

O čem (také) psala

V roce 1947 byla vyhlášena soutěž, v níž Vlasta hledala „dítě časopisu“. Ozvat se měly všechny ženy, kterým se po půlnoci 31.12.1946 narodila holčička a daly jí jméno Vlasta. Na výzvu zareagovalo 80 maminek! Jako vůbec první přišla na svět hned 15 vteřin po půlnoci Vlastička Holubová z nouzové kolonie v Pardubicích. V čísle 14 se objevila zajímavá reportáž z pražské konzervatoře, kde tehdy slavný herec Karel Höger vyučoval deklamaci a kde právě dělala přijímací zkoušky budoucí hvězda – Irena Kačírková. Högrovi je věnována také reportáž v čísle 28, v níž se autorka Květa Maralíková vypravila na natáčení Vávrova filmu Krakatit. V ateliéru bylo postaveno podolské nábřeží, které se zamlžovalo kouřovými bombami, a aby mlha rychle nestoupala ke stropu, rozstřikoval se tam olej. Do ateliéru omylem vlétla vlaštovka a chovala se prý jako v přírodě. „Poletovala nad hladinou řeky, ačkoli to byl jen kus látky.“

V roce 1957 Vlasta rozebírala, zda ženy mají, či nemají nosit kalhoty, ale také přinášela informace o novinkách, které měly zaměstnaným ženám usnadnit život. Měly to být nejen prádelny, jesle a školky, ale také třeba mrazená jídla v hliníkových miskách nebo elektrické leštiče podlah, k jejichž realizaci ovšem nedošlo…. Úsměvně dnes působí reportáž z Varnsdorfu o tom, zda bude v obchodech dostatek silonových punčoch.

Svěží léta šedesátá…

Když se narodila autorka tohoto textu, Blanka Kovaříková, začínala 60. léta. A ta byla osvěžující i pro Vlastu. V roce 1967 se na obálkách kromě charismatického Radka Brzobohatého a jiných známých osobností objevily překvapivě i půvabné tváře mladých dívek. S celkovým uvolněním atmosféry ve společnosti se tehdy zrodily první soutěže krásy. Prostřednictvím Vlasty se např. hledala dívka, která by ztělesňovala francouzský parfém Diorling. A skutečně se našla nádherná dvacetiletá Eva Vodičková z Brna, která na fotografování do Francie odjela. V Montrealu se konalo Expo 67 a na něm slavil triumf český kinoautomat, ale také skvělá bižuterie. Vlasta psala o úspěších krasobruslařky Hany Maškové i o natáčení Formanova filmu Hoří, má panenko. Čtenářky se radovaly i z prvních papírových sáčků do vysavačů a obyvatelky Prahy zase zlobilo, že je celý střed města rozkopaný kvůli výstavbě podzemní dráhy.

…a roky další

I v dalších letech zůstávala Vlasta přítelkyní – tedy alespoň na těch stránkách, které se nemusely věnovat dobovým politickým projevům. Na Janině stránce se čtenářky zpovídaly ze svých trablů, v Nápadníku si vyměňovaly tipy na vylepšení svých domovů, pravidelně se objevovaly rady kosmetičky, lékařky i psycholožky, nezapomínalo se na recepty ani na zahrádkáře. Na stránkách Vlasty se cvičilo, vychovávaly se děti, probíraly se sňatky i rozvody, diskutovalo se o práci a kariéře, ale také se vtipkovalo a nahlíželo do budoucnosti. Dokud byla Vlasta jediným týdeníkem pro ženy, dosahovala neuvěřitelného nákladu – až 840 000. Dnes je na trhu spousta časopisů, které Vlastě konkurují, ale přesto si stále udržuje pozici nejčtenějšího týdeníku pro ženy. Popiska: Obálka 1. čísla časopisu Vlasta patřila prezidentskému páru Haně a Edvardu Benešovým. Autorem fotografie byl Karel Hájek.