Šest tanečních hodin v šesti týdnech se během letošního léta stalo dalším kultovním představením divadla Ungelt. Včera se nebe spiklo a kolem deváté večer se nad letní scénou na Novém Světě spustil prudký liják, který oba protagonisty Chantal Poullain i Oldřicha Kaisera stejně jako všechny diváky vyhnalo pod deštníky a pláštěnky. Po dvaceti minutách se déšť uklidnil a herci svou brilantní hru dohráli až do konce - kvůli nám namoklým bez přestávky. Olda je ve formě, dokázal mnohokrát improvizovat, reagoval na změny počasí, na některé francouzštinou zkomolené repliky své spoluhráčky a dokázal být i vážný, až dojemný. Příběhem dvou osamělých lidí - stárnoucí ženy a životem zklamaného homosexuála - si jeho autor Američan Richard Alfieri získal mezinárodní věhlas. Chantal oslaví 17.8. své padesáté narozeniny - samozřejmě ve své rodné Francii. Tím nejlepším dárkem pro ni je ale určitě tahle hra.
Málem bych zapomněla na další včerejší zážitek - se skladatelem a klavíristou Petrem Maláskem. Asi proto, že je to neuvěřitelně hodný a pohodový člověk. Nemá problémy s tím, aby vyprávěl o svém tatínkovi Jiřím Maláskovi (pamětníci si jistě vzpomenou na Romantický klavír Jiřího Maláska) a aby se k novinářce choval příjemně. Když jsme se loučili, řekla jsem mu, že bych potřebovala potkávat víc tak vyrovnaných lidí jako je on. Jeho žena Dana Morávková si opravdu dobře vybrala!
