Pokud alespoň někdy zabloudíte na Kampu, jediné místo, kde se tuzemec může za levnější peníz občerstvit, je bistro Bruncvík.
Pokud alespoň někdy zabloudíte na Kampu, jediné místo, kde se tuzemec může za levnější peníz občerstvit, je bistro Bruncvík. Patří panu Romanovi Vopičkovi stejně jako Kafírna u svatého Omara, kterou najdete pro změnu na Tržišti pod americkou ambasádou. Podniky jsou zajímavé tím, že oba vznikly v místech spojených úzce s rodinou Vopičků. děda i otec současného majitele byli malíři pokojů a znala je celá Malá Strana. Tam, kde je minibistro, měli Vopičkovi sklad malířských potřeb a tam, kde je kafírna, zas měl prostřední z Vopičků garáž. Pan Vopička je člověk společenský a s citem pro historii. V kafírně najdete předměty s kávou úzce spojené, které sehnal po bazarech a vetešnictvích. A můžete se tu potkat se zajímavými lidmi, kteří ještě nepodlehli trendu globalizace (narážím na případ nedaleké Malostranské kavárny).
