Upřímně řečeno, počátek ledna není nic moc. Pokud se člověk zrovna neraduje z opožděného povánočního přívalu sněhu, moc jiných důvodů k veselí není. Všude se mluví o ekonomické krizi a my starší si ještě moc dobře vybavujeme, jak nás ve škole učili dogmaticky a blbě, ale přece, o krachu na newyorské burze, černém pátku v říjnu 1929 a člověku se to zdálo tak vzdálené...A teď něco podobného zažívá v \"kapitalistickém\" Česku. Jo, taky k nám přestal proudit plyn z Ruska a hrozí nám velká chřipková epidemie.
Není divu, že pracovní setkání s Karlem Šípem bylo balzámem na duši. Byl příjemný, a i když ne tak komický, jak by ho asi očekávali televizní diváci, míra humoru mě uspokojila. Vůbec nejvíc se mi líbila fotografie malého Káji, kterou vám přikládám. Pak, že si člověk není podobný už odmalinka!
P.S.: Taky zavřeli restauraci Karla Gotta ve Spálené ulici. Ale přiznám se, že to mě z toho rozesmutnilo nejmíň. Byla jsem v ní jen jednou a vůbec se mi nelíbila. Německé fanynky si tam ovšem mohly nakoupit drobné suvenýry, které jim Mistra připomínaly. Teď pro ně budou muset až do Jevan. tedy - pokud bratr nezvěstného Moťovského nezavře i Gottland....
