Tak nám zas televizní zprávy oznámily jednu polopravdu, že se zřítila část, cituji právě rekonstruovaného domu v Soukenické ulici.
Tak nám zas televizní zprávy oznámily jednu polopravdu, že se zřítila část, cituji, právě rekonstruovaného domu v Soukenické ulici. Redaktoři přizvali k mikrofonu i starostu Prahy 1 Petra Hejmu, který pěkně řekl, že několikrát stavební úřad stavbu kontroloval a nic závadného neshledal. Nikomu nevadilo (proč asi?), že se poměrně kvalitní secesní dům nechá mnoho let chátrat, pouze v jeho přízemí se donedávna ještě prodávaly perské koberce. Pak najednou začne rekonstrukce, která ovšem ve skutečnosti - jak už je v Praze běžným zvykem - znamená bourání dosavadního objektu a jeho nahrazování objektem novým. Zachová se vnější fasáda - odtud tento jev dostal název fasádismus - a to je vše! V tomto případě se vyhloubila obrovská jáma, aby zde mohly vzniknout dvě podlaží podzemních garáží a nad nimi další z řady nadbytečných hotelů. Kdo za to dostal tučný úplatek? Komu tenhle stav vyhovoval tak jako v případě dalších podobných v okolí? Dům, který v tomto momentě de facto již neexistuje a v jehož troskách zůstali pravděpodobně čtyři dělníci, má zajímavou historii. Byl postaven v roce 1904 jako výstavný třípatrový nájemní dům a ve 20. letech zde probíhaly schůze hermetické společnosti Martinistů. Později se tu scházela společnost Universalia, jejímž členem byl i fotograf Drtikol. Další význačný fotograf Václav Chochola tu měl v letech 1942-53 ateliér, o nějž se dělil s fotografem Karlem Hájkem, bydlícím o pár kroků dál v Lodecké ulici.
Tyto a další informace najdete v úžasné publikaci Petrská čtvrť dům od domu od Pavla Novotného. Cennému domu to ovšem už nijak nepomůže. Doporučuji též www.stingpraha.cz, kde se dozvíte více o stavební firmě, která pracovala na již zničeném domě.
