V poslední době píšu samé nekrology a vzpomínky. V případě Otakara Vávry je to ale přece jen trochu jiné.
V poslední době píšu samé nekrology a vzpomínky. V případě Otakara Vávry je to ale přece jen trochu jiné. Kdyby se každému naplnil život tak jako jemu, dalo by se říct, že by byl svět plný šťastných lidí. Splnil se mu sen a stal se významným filmařem. K nohám mu padaly krásné ženy. Posledních třicet let mu zpříjemnila Jitka Němcová, jeho studentka, přítelkyně i pečovatelka. Vychoval řadu žáků, mezi nimi takové osobnosti jako je Jiří Menzel nebo Věra Chytilová. Téměř do posledního okamžiku mu chutnalo jíst, a neztrácel smysl pro humor. Se vší parádou oslavil sté narozeniny. Ano, Vávrovo století se naplnilo. Proběhlo v něm několik režimů, mnoho prezidentů a dvě světové války. A Otakar Vávra to všechno přežil. Teď si to může před nebeskou branou ještě celé pěkně zrekapitulovat.
Otakar Vávra, foto Karel Ješátko (60. léta)
