V Podskalí, kde jsem se jako malá holka téměř denně pohybovala, bylo hřiště za podivnou starou zdí, které se v zimě polévalo vodou a pak se na něm krásně bruslilo.
V Podskalí, kde jsem se jako malá holka téměř denně pohybovala, bylo hřiště za podivnou starou zdí, které se v zimě polévalo vodou a pak se na něm krásně bruslilo. Dnes jsou tam tenisové kurty a v nízkém domku vedle dětské zdravotní středisko. Tak v těchto místech, jen malý kousek vedle, byla Fišpanka! Původně, od roku 1856, tady stála továrna na úpravu rybích kostic (německy Fischbein) do šněrovaček. Posléze se sem přestěhovala městská věznice z Karlova náměstí. Fišpanka sloužila pro krátkodobý pobyt provinilců, odsouzených jen pro přestupky, ale byla i shromaždištěm trestanců, kteří měli nastoupit trest do nedaleké Svatováclavské trestnice nebo v polepšovně. Převáženi sem byli i propuštění vězni bez prostředků, nalezenci, notoričtí tuláci i prostitutky.
Dlouho jsem se domnívala, že bránou, která se tu zachovala, vjížděly policejní antony. Není tomu tak. Tato brána patřila k Emauzskému klášteru a za ní se ještě za první republiky rozkládala klášterní zahrada a skleníky. Brána Fišpanky byla o pár kroků dál. Každopádně se tu vedle sebe setkávaly dva docela odlišné světy - andělský s ďábelským - a jeden s druhým jinak zřejmě neměl nic společného.
Na dobovém snímku z 20. let je vidět stavba skleníků a ochozu a v pozadí se rýsuje inkriminovaná, dodnes zachovaná, brána.
