Když jsem jako malá holka zjistila, že Kája Novotný, můj dospělý kamarád a tak trochu adoptivní tatínek, je členem spolku Vltavan, připadalo mi to jako něco velmi originálního.
Když jsem jako malá holka zjistila, že Kája Novotný, můj dospělý kamarád a tak trochu adoptivní tatínek, je členem spolku Vltavan, připadalo mi to jako něco velmi originálního. Nedivte se - v té době "frčely" jiné organizace - Český svaz mládeže, Komunistická strana, a z těch nepolitických spolek myslivců, včelařů, či zahrádkářů. Vltavan byl ovšem něco jiného - opravdu vlasteneckého. Navíc jsem vyrůstala blízko Vltavy, na rozhraní Vyšehradu a Podskalí, což je přesně to území, kam Vltavan, spolek plavců, rybářů a pobřežných, patřil. Proto jsem s radostí přijala nabídku spolku, abych přispěla do sborníku k jeho 140. výročí. Sborník už je na světě, a tak mohu s ulehčením říct, že Vltavan stále žije!
