Kam až sahá arogance mocných názorně ukazuje causa tzv. Knihovny Václava Havla, která má být bohulibým, mecenášským skutkem podnikatele Bakaly. Jenže mecenáši se - alespoň podle mých představ - chovají jinak.
Kam až sahá arogance mocných názorně ukazuje causa tzv. Knihovny Václava Havla, která má být bohulibým, mecenášským skutkem podnikatele Bakaly. Jenže mecenáši se - alespoň podle mých představ - chovají jinak. Neničí památku bez stavebního povolení a neprovádějí nevratné zásahy, které nasvědčují komerčním zájmům (plán na výstavbu bazénu či podzemního parkingu). Ačkoli nerada srovnávám s tzv. starými časy, tentokrát musím. "Za komunistů" tady, v domě U Drahomířina sloupu na Loretánském náměstí, v klidu dožívala Hana Benešová (zemřela 1974), vdova po prezidentovi Edvardu Benešovi, spolu s příbuznými - svými neteřemi Vilmou a Boženou, kuchařkou Marií a komorníkem panem Adamem. Zatímco Hana Benešová obývala několikapokojový byt v prvním patře, o patro výš bydlela Božena s manželem Ing. Klučkem. Hana Benešová mohla užívat i velkou terasu, kde měla Prahu jako na dlani, jen pro ni sloužila také prádelna, sušárna a mandlovna. V garáži v domě měla k dispozici zaparkovaný luxusní osobní vůz a dodávku, v níž se převážely věci, když se ne léto stěhovali do Sezimova Ústí. Dům byl udržovaný a čistý až do devadesátých let. Ještě do roku 1995 v bytě po Haně Benešové bydlel italský diplomat s manželkou, od té doby byl byt prázdný. V domě v 50. letech žilo 18 dětí. Ještě v roce 2007 měl řadu nájemníků. Nyní v něm vzdoruje osudu už jen poslední mohykán, Ing. Vejtasa, který jako věcné břemeno brání panu Bakalovi v nerušeném konání. Proč mu ale nebrání instituce k tomu určené? To by musela v této zemi vládnout spravedlnost....
