Můj Zápisník, jak tak koukám, se stává sbírkou nekrologů. Je to ovšem dáno tím, že jsem posledních deset let zpovídala hlavně naše herecké legendy, jejichž věk se pohyboval ve vyšších číslech.
Můj Zápisník, jak tak koukám, se stává sbírkou nekrologů. Je to ovšem dáno tím, že jsem posledních deset let zpovídala hlavně naše herecké legendy, jejichž věk se pohyboval ve vyšších číslech. Byla mezi nimi i Zita Kabátová, kterou jsem zažila mj. v roce 2004 při natáčení jejího posledního televizního snímku Zlatá brána. Procházela se po zasněženém zbraslavském parku v rámci scénáře a svých pět natáčecích dnů zvládla doslova v trysku. "Šup, šup, pojďte, pojďte!" popoháněla štáb, neboť byla z éry první republiky zvyklá na rychlost - a navíc věděla, že už se rychle unaví a paměť by jí mohla vypovědět službu. Zita Kabátová oslavila v dubnu 99. narozeniny sice v motolské nemocnici, kde už pobývala posledních několik let trvale, ale optimismus ji neopouštěl. Dnes vydechla naposledy. Sbohem, paní Kabátová - a vítejte tam někde u svých Kabáťat, jak jste svým příbuzným říkala.
