Donedávna jsem si myslela, že hřbitovy miluju jenom já a Josef Vinklář, který kdysi pravil: "Na Malvazinkách je krásně."
Donedávna jsem si myslela, že hřbitovy miluju jenom já a Josef Vinklář, který kdysi pravil: "Na Malvazinkách je krásně." Jenže pak jsem zjistila, že na hřbitovech se rád učil své role také Radovan Lukavský, že je miloval Louis de Funés, četník ze Saint Tropez, a teď se mi dostala do rukou knížka Ivany Mudrové Tajnosti českých hřbitovů a je mi jasné, že paní kolegyně jejich kouzlu také propadla. Jelikož je známá svou systematičností, s níž v nakladatelství Lidové noviny vydává celé cykly (Kam značky nevedou, Prahou s otevřenýma očima), určitě nezůstane u jednoho dílu. V šesti kapitolách mapuje hřbitovy jednotlivých krajů, a to přes čtenářsky vděčné příběhy. Mě osobně zaujaly například Dva hroby zavražděné Anežky Hrůzové, Poslední sen krásné Sidonie či "Hitlerova židovská babička" v Polné. Pokud ještě chystáte prázdninové výlety, zkuste se občas zastavit i na hřbitově. Každý je plný příběhů, jen je chtít rozluštit...
