S netradičním dárkem u mě zazvonil soused Vilda. "Jako čtenář tvých knih ti nesu to, po čem jsi od dětství toužila", řekl a podal mi kelímek zabalený v papíru.
S netradičním dárkem u mě zazvonil soused Vilda. "Jako čtenář tvých knih ti nesu to, po čem jsi od dětství toužila", řekl a podal mi kelímek zabalený v papíru. Salát volská tlama! Zvolala jsem radostně. "Jo, sehnal jsem ho v řeznictví na Synkáči," dodal Vilda. Sotva jsem poděkovala, dychtivě jsem rozbalila balíček a pustila se do ochutnání. Přiznám se, že jsem čekala, že bude ostřejší, ale jinak byl velmi lahodný. Jde skutečně o maso z přední části volské tlamy smíchané s octem, worcestrem a cibulí a zblajzla jsem ho na počkání. Pro ty, kteří nečetli mou knížku Příběhy domů slavných, jen uvádím, že v ní píšu i o domě, kde jsem vyrůstala (ne proto, že bych byla slavná já, ale že tam kdysi působila primabalerína Jelizaveta Nikolská). V přízemí měl krám řezník, který si u nás ve sklepě ve velké lednici míchal právě zmíněný salát a pak ho na hlavě ve velké míse vynášel do obchodu. Byla jsem dítko zvídavé, a chtěla jsem vědět, co to je za dobrotu. Maminka mi s vážnou tváří vysvětlovala, že to není nic pro malé holčičky, že by mě to akorát pálilo. No, a tak jsem salát ochutnala až dnes -díky Vildovi :-)
