Tak už tě to taky chytlo, mohou si říct čtenáři mého blogu při pohledu na aktuální fotografii domu Ivety Bartošové ze včerejšího odpoledne.
Tak už tě to taky chytlo, mohou si říct čtenáři mého blogu při pohledu na aktuální fotografii domu Ivety Bartošové ze včerejšího odpoledne. Pršelo, foukal vítr a pohled na zhaslé svíčky a potrhané cáry papíru se vzkazy fanoušků opravdu nebyl veselý. Navíc se zrovna v tu chvíli, kdy jsem se na místě ocitla, objevil nějaký muž a chtěl diskutovat na téma Iveta jako oběť téhle společnosti. Nenašel však u mě pochopení.
Na rozdíl od mnoha svých kolegyň jsem o Ivetě Bartošové nikdy nepsala, přesto jsem se nejednou ocitla na chvíli v její společnosti. Třeba, když přijela pokřtít nové hříbě do stáje Ludvíka Hesse, nebo když ještě žila s Láďou Štaidlem a i s malým Arturem přišli podpořit akci Nadace Robin spisovatelky Zdeny Frýbové , která sbírala peníze pro týraná zvířata. Iveta Bartošová se vždy usmívala a působila příjemně a vyrovnaně. Opak byl však pravdou - jak vystihla Arturova chůva Golda - Iveta především neměla ráda sebe sama a z toho vyvěraly psychické problémy a sklony k závislostem. Uhříněvský dům ale působí, jako by tam uvnitř usnula princezna dlouhým spánkem a až celý obroste trním, nějaký princ se k ní proseká a vysvobodí ji. Tak si to ostatně asi Iveta vždycky přála. Jen namísto princů přicházely podivné existence....
