Mám ráda Hrabalovu knihu Obsluhoval jsem anglického krále. Číšníků a hoteliérů s podobnými osudy má tahle republika povícero. Jeden z nich se jmenoval Josef Sequens.
Mám ráda Hrabalovu knihu Obsluhoval jsem anglického krále. Číšníků a hoteliérů s podobnými osudy má tahle republika povícero. Jeden z nich se jmenoval Josef Sequens. O jeho vyhlášeném hotýlku v Mníšku pod Brdy občas vyprávěla Zita Kabátová, teprve nyní jsem však měla možnost seznámit se se synem pana hoteliéra a udělat si o Josefu Sequensovi podrobnější obrázek. Byl to jeden z těch selfmademanů první republiky, který nejprve odešel do světa a pracoval v evropských i amerických podnicích, mezitím cestoval, poznával a hlavně spořil peníze, aby se jednoho dne udělal sám pro sebe. Paradoxně svůj krásný podnik vybudoval za druhé světové války, kdy ho navštěvovala právě i Zita Kabátová. Po osvobození se na čas ujal restaurace na zámku Dobříš, kde obsluhoval mj. prezidenta Eduarda Beneše s chotí (na snímku), ale třeba i Picassa a Aragona, a na sklonku svého života byl o svůj podnik připraven. Uštvaný psychicky i fyzicky podlehl v 56 letech přímo na place infarktu.
