Jedu za paní Hahnovou
Je nedělní ráno a zvoní telefon. Naděnka. „Ahoj Naděnko, jak se máš?“
„Ale, jedu za paní Hahnovou.
„Už zas?“
„No to víš, starej se zase opil.“
Je nedělní ráno a zvoní telefon. Naděnka. „Ahoj Naděnko, jak se máš?“
„Ale, jedu za paní Hahnovou.
„Už zas?“
„No to víš, starej se zase opil.“
„A byl protivnej?“
„Ne, jen se válel po podlaze a musela jsem volat sousedku, abychom ho zvedly.“
„Buď ráda, že máš tu paní Hahnovou. Já vím, jsi její anděl, pomáháš jí, ale ona taky pomáhá tobě – aspoň máš za kým jet.“
„Hmmm“
„Můj děda měl zase paní Blažkovou. Ráno svý Bertičce vypral a navařil a pak se sebral a jel za paní Blažkovou, která zas navařila jemu.“
„Člověk potřebuje někam vypadnout.“
„No právě. Tak pozdravuj paní Hahnovou!"
Také jezdíte za paní Hahnovou?