Po filmu Věra 68 o nejslavnější české gymnastce Věře Čáslavské se režisérka Olga Sommerová pustila do další ikony- Marty Kubišové.
„Martu Kubišovou miluju od svých mladých let, její elpíčko Songy a balady jsem v sedmdesátých letech poslouchala pořád dokola. Když bolševici v roce 1970 zakázali Martě zpívat, nesla jsem to jako další ránu svobodě,“ říká Olga Sommerová. Režisérčina úcta ke zpěvačce vzrostla ještě poté, co Marta Kubišová podepsala Chartu 77.
Film se natáčel v průběhu jednoho roku. Štáb se zúčastnil několika koncertů Marty Kubišové, navštívil bývalou zpěvaččinu chalupu, kde podepsala Chartu 77, jíž se záhy stala mluvčí, a kde byla po léta sledována Státní bezpečností. Při návštěvě Archivu bezpečnostních složek také Kubišová poprvé nahlíží do svazků, které na ni StB vedla. Zpěvačka se ve filmu potká nejen se svými přáteli z Charty Danou Němcovou, Pavlem Kohoutem, Vlastimilem Třešňákem a Jaroslavem Hutkou, objeví se v něm i její další kamarádi Milan Hein, Václav Neckář, Petr Malásek a přítelkyně nejbližší – dcera Kateřina.
Součástí dokumentu Magický hlas rebelky jsou sekvence z muzikálu Touha jménem Einodis o baronce Sidonii Nádherné, který měl premiéru v loňském roce. Osud Sidonie, která vzdorovala dvěma totalitám 20. století, je paralelou Martina protestu proti normalizační moci. Postavu Sidonie ve zralém věku zpívá Marta Kubišová, Sidonii mladou Aneta Langerová. V písni Život není pes, která byla pro film složena, vedou obě zpěvačky dialog o Martině dvacetiletém zákazu zpívání. Anetě Langerové je právě sedmadvacet let, shodou okolností tedy přesně tolik, kolik bylo Martě, když musela přestat zpívat. V současné době hledají tvůrci filmu prostřednictvím crowfundingu na www.hithit.com/cs/project/460/magicky-hlas-rebelky finanční prostředky na úhradu archivních záběrů a hudby.
