Dopředu podotýkám, že bohužel nejsem cyklista. Přesto mě mimořádně zaujala publikace z vydavatelství Cykloknihy s.r.o. Jde o Poutnický deník malíře Jiřího Boudy.
Dopředu podotýkám, že bohužel nejsem cyklista. Přesto mě mimořádně zaujala publikace z vydavatelství Cykloknihy s.r.o. Jde o Poutnický deník malíře Jiřího Boudy. Poutnický deník obsahuje deníkové záznamy z cest "Od svatého Matěje v Praze Dejvicích ke svatému Jakubu v Santiagu de Compostela", "Cestu zpátky - z Lisabonu do Prahy" a pak kapitolu "Jak jsem nedojel do Paříže". Zatímco první dvě úspěšné cesty absolvoval na kole značky FAVORIT 20 z roku 1959, třetí, při které se mu stala nehoda, jel na novém kole, s nímž se zcela nesžil...Čím je však kniha zajímavá i pro necyklisty? Spoustou nádherných ilustrací, které malíř pořizoval na nejrůznějších místech svého putování. Zatímco většina z nás cvaká digitálním fotoaparátem, Jiří Bouda maluje. Jeho obrázky dýchají jakousi starosvětskou pohodou, připomínají mi i další mé oblíbené ilustrátory (např. Kamila Lhotáka) a nad jejich prohlížením se cítím, jako by byl svět zpátky aspoň o 60 let.
Jiřímu Boudovi je letos 80 let. Tulák se v něm probudil po nečekaném odchodu jeho ženy Jany. První pouť - do Santiaga de Compostela - podnikl v roce 2003 na její počest.
