Pokud se někdy vydáte na plavecký stadion v Podolí, pohlédněte třeba při plavání v jenom z bazénů vzhůru na skály, které areál obklopují.
Pokud se někdy vydáte na plavecký stadion v Podolí, pohlédněte třeba při plavání v jenom z bazénů vzhůru na skály, které areál obklopují. Ten pohled je impozantní. Kdysi se tu těžil vápenec a namísto bazénů stála jedna z prvních českých cementáren rodinné firmy Ferdinand Bárta a Comp. Její provoz byl zastaven v roce 1941. Podle mimořádně zdařilého projektu akademického architekta Richarda Podzemného se tu v roce 1959 začal stavět plavecký areál, který byl pro veřejnost otevřen v červnu 1965. Je zajímavé, že okolní skála dlouho patřila k areálu a v její horní části jsou dodnes patrné trubky, z nichž prý ještě na počátku sedmdesátých let byla vedena voda, sloužící k osvěžení návštěvníků, kteří se rozhodli slunit v těchto odlehlejších částech. Byl tady i hlídač, který ověřoval, zda platí vstupné....Dnes si můžete podolskou skálu v klidu prohlédnout a obejít a z určitých míst se dají pořídit i pěkné záběry na stadion. Na odlehlých místech vás nesmí zaskočit opalující se naturisté, kteří tato místa stále vyhledávají. Podolský profil je součástí parku na Kavčích horách, jenž už byl v minulosti ohrožován různými developery, toužícími ho zastavět. Proboha, snad už konečně zvítězí zdravý rozum a zelené plochy, tak vzácné pro metropoli, zůstanou sloužit pouze rekreačnímu účelu. V parku je v provozu příjemná osvěžovna s nápoji, klobásami a zapečenými panini. Včera se tu proháněli samí malí kluci. Napočítala jsem jich minimálně deset na jediné loučce. Prý se nyní rodí hlavně chlapci...
