Jak využít industriální prostory, které už neslouží původnímu účelu? Na to už přišli na mnoha místech světa a občas už i u nás. Nákladové nádraží Žižkov se díky fantazii režisérů Iva Kristiána Kubáka a Marie Novákové stalo arénou pro hru Soudný den.
Jak využít industriální prostory, které už neslouží původnímu účelu? Na to už přišli na mnoha místech světa a občas už i u nás. Nákladové nádraží Žižkov se díky fantazii režisérů Iva Kristiána Kubáka a Marie Novákové stalo arénou pro hru Soudný den. Ačkoli ji Rakušák Odon von Horváth napsal už před válkou, její dramatický příběh o morálce a pokrytectví maloměšťáků vyznívá naprosto moderně.
Příběh se odehrává na nádraží, jeho hlavním hrdinou je přednosta stanice, svědomitý úředník, který pochybí. Kulisy Nákladového nádraží pro něj jsou přímo ideální. Dřevěné lavice, syrový prostor skladiště, ve tmě a tichém klapotu kapek deště, který právě dozníval, na opuštěných kolejích a opuštěném vagónu - to všechno působilo autenticky a hrálo stejně dobře jako herci ze souborů Tygr v tísni a Letí. Publikum tvořili mladí lidé, byla jsem mezi nimi možná nejstarší. Cítila jsem se ale mezi nimi fajn.
