Právě vyšlo další číslo časopisu ochránců a přátel našeho kulturního dědictví, vydávané občanským sdružením Karel IV. pod názvem Dědictví koruny české.
Právě vyšlo další číslo časopisu ochránců a přátel našeho kulturního dědictví, vydávané občanským sdružením Karel IV. pod názvem Dědictví koruny české. Otvírá ho fotografie mého muže, kterou pořídil při naší jarní cestě do Babiččina údolí. O časopise samozřejmě nepíšu jen kvůli tomu, líbí se mi už dlouho. Jeho šéfredaktorka Libuše Hubičková je nejen má kamarádka, ale velká bojovnice, která své úsilí napíná stále novými směry. Před lety napomáhala právě při záchraně Babiččina údolí, a byla úspěšná. Zůstávají ovšem pihy na kráse a tou největší je ostudný stav bytu rodiny Panklových, v němž vyrůstala slavná Barunka, pozdější spisovatelka Božena Němcová. A právě o jeho tristním stavu podávají svědectví snímky mého muže, které Líba dala do účinného kontrastu s obrázky z knihy F. Kubky a M. Novotného Božena Němcová, která vyšla za války, v roce 1941. Tuto polygraficky mimořádně zdařilou publikaci mám od chvíle, kdy jsem ji jako studentka novinařiny získala v jakémsi antikvariátu, na čelném místě v knihovně a často se k ní vracím.
Pokud se někdy vydáte na výlet do Babiččina údolí, zkuste si povšimnout tohoto místa, kde už chybí barokní schody, po nichž Barunka vybíhala nahoru vstříc novému životu, a o nichž se ještě zmiňuje /i je fotograficky zachycuje/ Miroslav Ivanov ve své porevoluční knize Zahrada života paní Betty (později Boženy N.). Zadrátovanými okny lze nahlédnout do tmavé, vlhké místnosti, která sloužila jako kuchyň Panklových. Možná vás ten pohled zaskočí.
