Pokud se nám někdy zdá, že se příliš diskutuje a reformuje, tak to zřejmě platilo vždycky - i za první republiky. Dokazuje to i knížka Meziválečná školská reforma v Československu.
Pokud se nám někdy zdá, že se příliš diskutuje a reformuje, tak to zřejmě platilo vždycky - i za první republiky. Dokazuje to i knížka Meziválečná školská reforma v Československu. Ačkoli jde o spíše odbornější publikaci, našla jsem v ní mnoho informací, zajímavých vysloveně pro laika. Po leta se zajímám o baťovský Zlín, o to, jakým způsobem tam Baťovy závody ovlivnily život obyvatel, způsob bydlení, jakou vytvářely reklamu, a nyní se dozvídám i o Masarykově pokusné měšťanské škole a posléze další, jinojazyčné měšťanské škole, která byla soukromá, avšak s právem veřejnosti. Byla určena pro děti cizinců, kteří u Bati pracovali, jednak pro děti zlínské. Výuka probíhala v češtině, angličtině, francouzštině a němčině (čeština byla pouze z jedné třetiny jazykem vyučovacím). Ve třídách bylo méně žáků a velký důraz se kladl na samostatnost. Pokusné školy se zrodily také v pražských Nuslích a Michli. Byly koedukované, což tehdy ještě nebylo běžným zvykem, měly svou hymnu, vlajku, vydávaly časopis. Jednou týdně se konala společná shromáždění celé školy, děti se učily diskusi, mohly si zvát na besedy významné osobnosti....v létě jezdily do prázdninových osad.
Knížka Meziválečná školská reforma v Československu autorů Markéty Pánkové, Dany Kasperové, Tomáše Kaspera a kol. právě vyšla v Nakladatelství Academia
