Nacházíte se zde: Úvod Zápisník 2016 Arnošt Lustig: Osudy

Arnošt Lustig: Osudy

13. 12. 2016

Když přicházel Arnošt Lustig na nějaký křest, besedu či jinou akci, první, co udělal, sotva se pozdravil s posluchači, že řekl anekdotu. A lidi se smáli a těšili se, co bude dál.

Arnošt Lustig: Osudy

Když přicházel Arnošt Lustig na nějaký křest, besedu či jinou akci, první, co udělal, sotva se pozdravil s posluchači, že řekl anekdotu. A lidi se smáli a těšili se, co bude dál. Zažila jsem takový večer na pražské židovské obci a dodnes lituju, že jsem si ho tehdy nenahrála. O to víc mě potěšila rozhlasová nahrávka z roku 2002, kterou nyní vydal Radioservis v podobě mp3. Pouštím si ji před spaním. Arnošt je rozený vypravěč. Je zvláštní, že ten dar dostal jak v podobě písemné, tak i mluveného slova. To nebývá časté. Dostal vůbec od toho svého židovského boha spoustu nadání - hlavně milovat život, milovat ženy, milovat jídlo, milovat svou vlast... Neskutečnou vnitřní silou a optimismem překypoval od svého narození. Když vypráví o chudém dětství v Libni, není to nic, nad čím byste měli brečet. Neměl hračky, ale nikdy mu to nevadilo, neměl kolikrát co jíst, ale s kluky si dali cibuli a vodu. Občas něco šlohli ze stánku se zeleninou, prostě si nějak poradili. Arnošt si po letech uvědomil, jak moc se tím v dětství připravoval na to, aby si poradil v lágru a hlavně, aby přežil. Zatímco jeho knížky jsou hodně vážné, jeho vyprávěnky jsou veselé. Obojí byl Arnošt Lustig. Poslechněte si ho taky a hned vám bude líp!

Zpět na přehled

Nahoru