Ještě jednou k Věře Čáslavské
Ještě jednou se chci vrátit ke knize Pavla Kosatíka Věra Čáslavská. Život na Olympu.

Ještě jednou se chci vrátit ke knize Pavla Kosatíka Věra Čáslavská. Život na Olympu. Našla jsem v ní řadu zajímavých informací a některé se týkají i Petrské čtvrti, v níž bydlím. Tušili jste například, kde Věra vyrůstala? Bylo to na Sokolovské ulici u zastávky tramvaje /přesnou adresu autor neuvádí, ale zkusím ho o ni požádat/. Měla tři sourozence a poměrně přísnou výchovu. Tatínek vedl obchod s lahůdkami na Poříčí. Často tam za ním chodila i Věřina maminka, která pro lahůdkářství vyráběla bramborový salát a několik dalších pochutin. Když měli rodiče moc práce, hlídala Věra v poříčské parku přes ulici /dnes z něj zbyly jen tři lavičky před Muzeem hl. m. Prahy/ nejmladšího bráchu Vaška v kočárku. Tatínek doma často vyprávěl historku, jak v květnu 1945 odzbrojil právě v tomhle parku nějakého prchajícího Němce a pak už se jen divil, jak ho jiní Češi, vyčkávající za rohem, bezbranného zkopali... Věřiným prvním tréninkem bylo nošení uhlí ze sklepa do bytu ve čtvrtém patře - ano, tehdy se /nejen/ v karlínských bytech topilo jen v kamnech. Věra také chodila bruslit na Štvanici, kam o pár let později začala chodit trénovat krasobruslení Hana Mašková. Věra i Hana se v roce 1968 staly nejpopulárnějšími ikonami čs. sportu. A maminka Hany Maškové paní Marie? S tou se Věra kamarádila a dokonce ji pozvala do Mexika, kde jí bylo v roce 1979 dovoleno trénovat. Podle Kosatíka pomáhala Věřině dceři Radce s matematikou. Obě Věřiny děti jí prý říkaly "tetičko".