O lásce k motocyklům

Ti, kdo mě znají, vědí, že skutečně nejsem ani trochu technický typ. Přesto mě zajímají knížky (výstavy) o autech a motorkách -  tedy především, když jde o retro čili minulost.

To vše splňuje knížka Libuše Šulcové o jejím tchánovi, kterého nechala i v názvu titulu - Augustin Šulc: Měl jsem motocykl rád /vydala Grada/. Ona sama by nikdy nepoužila výrazu "tchán", pro ni byl pan Šulc tatínkem. O svého otce přišla záhy, a tak o to víc přilnula k tatínkovi svého muže. Byl spoluvlastníkem firmy Bratři Šulcové, která k nám dovážela motocykly BSA.  Osud Augustina je skutečně pozoruhodný, a tak se v knížce prolíná líčení podnikání za první republiky s vývojem motoristického sportu a koneckonců i s politikou, která způsobovala v tom všem zvraty. Poučné pro mě bylo především vyprávění pana Šulce o tom, jak to chodilo v takovém obchodě. Pracovali od půl osmé ráno do půl osmé večer, mezitím si jen taktak mohl zaměstnanec odskočit domů na oběd. Jinak si v obchodě i sami uklízeli, vybalovali zboží, upravovali si výlohy a samozřejmě prodávali. Bratři Karel a Augustin si i sami vymýšleli reklamní slogany a v rámci propagace pořádali "spanilé jízdy" na motocyklech u nás i po Evropě. V roce 1949 jim byla firma zestátněna a prošli si dokonce i vězením. Augustin přitom po válce trénoval mladé jezdce a měl zásluhy na vítězství čs. týmu na mezinárodních soutěžích. Nakonec ho soudruzi nechali pracovat alespoň v technické knihovně ČZM  Praha...