Fandím projektu Národního památkového ústavu

Pražská Invalidovna je v naší optické paměti spojená s unikátními snímky fotografa Josefa Sudka. Je to už hodně dávno, kdy je v tomhle skvostu barokní architektury pořídil. Autorem stavby je Kilián Ignác Dientzenhofer, kterému se podařilo zkombinovat její vojensko-erární charakter, inspirovaný římskou antickou architekturou, s monumentálním  severním průčelím. Jako možný zdroj inspirace pro pražskou Invalidovnu mohl sloužit kromě pařížské Invalidovny i komplex El Escorial v Madridu španělského krále Filipa II. Nespornou hodnotou celku je skutečnost, že se památka do dnešní doby dochovala v autentické podobě. Jedině severní křídlo bylo ve 20. století částečně upraveno pro účely archivu Národního technického muzea.

Plně proto podporuji zájem Národního památkové ústavu o převzetí objektu Invalidovny a jeho zpřístupnění veřejnosti. Své sídlo by v ní mohl mít 80ti členný Pražský filharmonický sbor, mohly by se zde pořádat výstavy a kromě jiného by tu mohlo najít své místo mnoho dalších kulturních institucí. Zatím NPÚ o budovu usiluje marně, ale doufám, že nikoli proto, že by se do Invalidovny cpali nějací "prozíraví" developeři s vidinou hotelového komplexu. Neboť: dost už bylo hotelů v Praze!