Začínám být trochu alergická na projekty, které odkazují na první republiku. S blížícím se výročím jejího vzniku jich ale bude samozřejmě ještě přibývat. Měly by však být kvalitní. Za naprosto promarněnou šanci považuji publikaci, kterou vydal CPress na sklonku roku. Nejlepší na ní je obálka s fotografií z interiéru Louvru (ještě, že tuhle kavárnu máme) a název První republika u stolu. Ten mě také přilákal, abych knihu vzala do ruky. Jejím autorem je Jaroslav Vašák, kterého považuji za skvělého sběratele a vzpomínám si, že mi kdysi psal i do redakce Vlasty. Neumím si však vysvětlit, že nakladatelství nepověřilo nějakou redaktorku odbornou spoluprací s tímto autorem. Jedině tak mohl vzniknout nehorázný pelmel, mišung či jak to ještě nazvat, v němž je smeteno na lopatku vše, co pod ruku přijde. Žvýkačka Rici, třešňové pecky, cukrárna U Myšáka, Ludvík Svoboda, Antonín Sova, Vladimír Slavínský, Martin Frič apod. Ku ctě autora nutno dodat, že většinou uvádí zdroje, které opisuje. U Friče pak najdete tisíckrát omletou historku o jeho poslední lahvi /a nic o jeho stolování - to se totiž nikde opsat nedá/, u malíře Zrzavého zase dvě věty, že jedl skromně polívku z kostky a vařený květák. To je jistě zajímavé, ale existuje rodina prof. Dvořáka, která by dokázala vyprávět, co u nich vážený mistr debužíroval. Vlasta Burian měl svého kuchaře Trejbala, a tak je jeho kapitola obsažná /pan Trejbal vydal kdysi vlastní vynikající knihu/... a tak bych mohla pokračovat. Nejcennější je samotná sbírka receptů na různé pokrmy, ale celkově je mi líto, že byla první republika /nikoli poprvé/ zneužita k polovičatému projektu.
P.S.: A ještě poznámka k podtitulu knihy "Na čem si pochutnávaly celebrity..." - výraz celebrity první republika neznala a řadit pod něj TGM, Beneše či Sovu mi přijde skutečně nevhodné
