Nacházíte se zde: Úvod Zápisník 2018 Praha očima kameramana Illíka

Praha očima kameramana Illíka

Musím říct, že je to pro mě objev roku. Houslista, pedagog, publicista a fotograf Lukáš Kuta právě v nakladatelství Argo vydal publikaci stručně nazvanou Josef Illík, Praha 1945-1958. Ve skutečnosti vykutal /nomen omen/ úžasný poklad po svém dědečkovi, význačném filmovém kameramanovi, v podobě krabic s negativy netušeného obsahu.
Praha očima kameramana Illíka

Musím říct, že je to pro mě objev roku. Houslista, pedagog, publicista a fotograf Lukáš Kuta právě v nakladatelství Argo vydal publikaci stručně nazvanou Josef Illík, Praha 1945-1958. Ve skutečnosti vykutal /nomen omen/ úžasný poklad po svém dědečkovi, význačném filmovém kameramanovi, v podobě krabic s negativy netušeného obsahu. Josef Illík zemřel 27. ledna 2006. S tříděním a katalogizací jeho fotografické pozůstalosti, jež činí přibližně 4000 černobílých záběrů na filmových negativech, se začalo až po smrti jeho manželky Jarmily Illíkové v roce 2016. Jde o unikátní sbírku, která obsahuje i záběry Prahy z let 1945–1958. Právě výběr z nich se nyní Lukáš Kuta rozhodl zveřejnit. Většina fotografií vznikala málo obvyklou cestou. Josef Illík totiž dokumentoval svět okolo sebe vysoce profesionálním způsobem, ale bez ambicí své snímky publikovat a vystavovat. Za svého života zveřejnil jen fotografie na zakázku. Černobílé negativy o rozměru 6x6 cm pouze vyvolal, ale papírové zvětšeniny z nich již nepořizoval. Negativy uložil do krabice a v té zůstaly až do chvíle počátku vzniku této knihy. To znamená, že nejstarší fotografie ležely nikým nikdy neviděny 75 let! Většinu snímků neviděl ani sám jejich autor. Jako by mu stačila jen fantazie a pocit, že zachytil něco podstatného.

O to větší užasnutí vás čeká, až tyto snímky uvidíte. Illíkovy záběry se vyhýbají efektům. Popisují ducha tehdejší Prahy, jejž Illík nespatřuje ani tak v architektuře, ale především v jejích obyvatelích. Praha je v jeho vidění jevištěm života. Lukáš Kuta prozrazuje, že dědeček používal fotoaparát Rolleiflex, s nímž jsou snímky pořizovány z výšky cca 90 cm od země. "Tento úhel vidění světa jsme všichni zažili jako děti. Díky tomuto způsobu snímání, který je založen na tom, že fotoaparát se drží ve výšce pasu, a fotograf tak hledí směrem k zemi, jako kdyby si dával pozor, kam šlape, si lidé ani nevšimnou, že jsou fotografováni. Nejsou znervózňováni. Svět Prahy 1945–1958 je tedy zachycen, aniž by fotograf zasahoval do reality prozrazením své přítomnosti. Illík vstupuje do fotografovaného světa, ale neovlivňuje ho." říká Lukáš a už teď je jasné, že sobě, své rodině, ale hlavně nám "divákům" připravil krásný dárek k Vánocům.


Zpět na přehled

Fotogalerie

Nahoru