Nacházíte se zde: Úvod Zápisník 2019 Soňa Červená a její nestýskání

Soňa Červená a její nestýskání

Věc Makropulos Soňa Červená je na obdiv publika zvyklá. Tvrdě však celý život pracovala na tom, aby si ho zasloužila. A tvrdá byla i sama k sobě.
Soňa Červená a její nestýskání

To jsou asi dva nejzákladnější závěry, které si uděláte, když si poslechnete její audionahrávku Stýskání zažehnáno /vydal Radioservis/ nebo když si přečtete obě její knížky Stýskání zakázáno a Stýskání zažehnáno /vydala Academia nyní pohromadě ve dvou svazcích/. Soňa Červená je fenomén, nikoli lehce přístupný, spíš uzavřený, samotářský, přitom světácký. V první části svých vzpomínek - teď mluvím o knižní podobě - přibližuje své mimořádné rodiče, dr. Jiřího Červeného, zakladatele kabaretu Červená sedma, a svou matku Žofii, s níž měla složitý vztah. Dozvídáme se o její cestě za operním zpěvem a herectvím, na níž potkala tolik velkých osobností - V+W, Karla Vlacha, Manon Chaufour, Rafaela Kubelíka... Ráda bych se o nich od ní dočetla ještě víc, ale Soňa utíká dál, nakonec do světa, pryč z Československa, kde necítí svobodu. V druhém díle se pak naopak do vlasti vrací, ale pomalu a postupně, protože má ve světě příliš mnoho závazků. Miluje svou práci, rodinu oželela, stále jen na cestách, se sbaleným kufrem a se svým hlasem, svým nástrojem, putovala světem. Na audionahrávce pak slyšíme její sugestivní, chvílemi až patetický projev, Soňa je vždy jednoznačná, s pevným názorem a postojem, byť to člověku nemusí vždy znít zrovna příjemně... Co pak zvlášť oceňuji, jsou 2 CD přidaná ke knihám, s nahrávkami písní Soni Červené, s úryvky z her Návštěva staré dámy, Zítra se bude..., Věc Makropulos. Zkrátka Soňa Červená na mnoho způsobů.


Zpět na přehled

Fotogalerie

Nahoru