Vítání občana Bertíka

Poprvé s mou mladší dcerou (starší se narodila na Praze 4, a tak si musela vystačit s Nuselskou radnicí), podruhé s mým prvním vnukem Tomíkem v roce 2013 a nyní potřetí s druhým vnukem Bertíkem. Pokaždé tam byl, pravda, jiný primátor, ale jinak se obřad svým scénářem příliš nelišil. Každopádně Tomík zažil primátora Lomeckého, který vítal občánky pěkně spatra a bez papírů a asi Tomíka svým zvučným hlasem zaujal, protože mu do projevu mluvil. Bertík zažil primátora, čtoucího celou řeč z papíru (byl ve funkci teprve krátce, tak asi proto) a bylo mu to celé tak trochu fuk. Zábavné bylo pozorovat fotografa, který se snažil děti fotit veselé a akční, a tak s nimi porůznu navozoval mimoslovní komunikaci, luskal prsty a dělal obličeje. Když si porovnám snímky z vítání občánků třeba na Mníšku pod Brdy, kde jsou všechny děti zachyceny ležící na polštářku, tak se máme na Praze 1 dobře. Malí občánci nepůsobí jako žádná mimina.