Národní pedagogické muzeum mě oslovilo s prosbou, zda bych nezveřejnila jejich výzvu. Ráda tak činím, ostatně samotnou mě podobné téma /ale jen ve vztahu k první republice/ nedávno napadlo a chystám o něm nyní článek.
Vzpomínáte na školní branná cvičení? Máte fotografii v plynové masce nebo alespoň v pláštěnce s igelitovými pytlíky na rukou a nohou? Dejte to vědět do Národního pedagogického muzea! Muzeum na rok 2021 připravuje výstavu o historii výuky branné výchovy a uvítá jakýkoliv obrazový materiál dokumentující výuku tohoto předmětu před rokem 1989. Vítané jsou i vzpomínky pamětníků, zvlášť bývalých učitelů branné výchovy. Pokud můžete dát k dispozici fotografie nebo víte o někom, kdo by mohl, kontaktujte prosím Národní pedagogické muzeum (pedagog@npmk.cz, tel. 257 533 455).
P.S.: Donedávna jsem si myslela, že branná výchova byla až vynálezem socialismu, ale chyba lávky. Pěstovala se už za první republiky, a to jak pro děti, tak pro dospělé - zvlášť po roce 1935, kdy se situace v sousedním Německu vyostřovala. Školní obraz plynové masky je ze sbírek NPM, další obrázky jsou z mého archívu. O prvorepublikovém časopise Obrana obyvatelstva mládeži jsem donedávna neměla ani potuchy. Články v něm jsou ale velmi zajímavé.
P.P.S.: Brannou výchovu nás na ZDŠ v Botičské ulici v Praze učila v letech 1975-6 starší blondýna s drdolem, jinak tělocvikářka tělem i duší s. uč. Chovancová. Z jejích přednášek jsme měli trochu srandu, ale na druhou stranu jsem si všechny ty hasicí přístroje a péči o plynovou masku a výčty bojových otravných látek pamatovala ještě hodně dlouho. Nasazování masky jsem ale nesnášela a zvedal se mi přitom žaludek. A tak jsem ji neustále otírala a opečovávala a prodlužovala onen úkon tak dlouho, aby se na něj pokud možno nedostalo...
