O věčně zamilované malířce Ludmile Jiřincové se snad ani nedalo napsat jindy než na svatého Valentýna. Za vyprávění a krásné fotky děkuji Stanislavu Vaníkovi, jejímu poslednímu milenci. Ludmila Jiřincová si uměla život užít a ještě k tomu po sobě zanechala působivé dílo. Kdykoli jdu Ostrovní ulicí, musím zamířit pohledem skoro až k nebi a pohlédnout na okna jejího věhlasného ateliéru. Jen teď nechoďte Mikulandskou ulicí, proměnila se v jedno velké bouraniště /z legendární školy zbyla jen přední fasáda/ a všude je prach a špína. Na tohle by asi malířka moc koukat nechtěla.
