V měsíčníku Hospital in o ní právě vyprávím Honzovi Hovorkovi, ale bavíme se také ostárnutí a nemocech slavných, které vždy nejvíc trápil pocit samoty a nezájmu okolí. Jakmile herci začne chybět potlesk publika, je to průšvih. A to naše legendy naštěstí nezažily kovidovou pandemii a všechny restrikce s ní spojené, i když mnozí z nich zažili zase jiné věci včetně druhé světové války /a to byla divadla zavřená také/... Kolegyně Zuzana Ptáčková učinila kratší článeček v týdeníku TV expres. Nikdy jí nezapomenu, že mě seznámila se svou úžasnou maminkou, jednou z dvorních dam v Císařově pekaři, o níž v knížce také píšu...
Vše přikládám a ještě přidávám dva pěkné maily od čtenářek, které mi přišly v posledních dnech:
Milá paní Blanko. Dočetla jsem Vaší knihu Retro příběhy a musím Vám poděkovat. Vrátila jsem se do dob mého dětství a vzpomínala... Jsem ročník 1955 a do svých 22 let jsem žila na Vinohradech U Zvonařky. Vaše kniha je pro mě pohlazením po duši a moc Vám za ni děkuji. Přeji Vám mnoho úspěchů ve Vaší práci a pevné zdraví /nejen v této smutné době/ . Alena Matysková
Vážená paní Kovaříková, moc děkuji za Vaše RETRO příběhy, které mě připomněly místa mého dětství. Narodila jsem se v Jamrtálu a žila spíše na Vyšehradě. Jsem rozená r. 1930, ale ač se doba mění, místa zůstávají (tedy ne vždy).
Přeji Vám stálé zdraví, radost z rodiny a prosím pište dál ! Se srdečným pozdravem Věra Bártová, toho času v Táboře.
