Nacházíte se zde: Úvod Zápisník 2020 Vánoční stromek

Vánoční stromek

Zatímco dnes je běžné, že si lidé zdobí vánoční stromky, ale třeba také palmy, jak jsem se zrovna dočetla na facebooku u Lenky Procházkové, třeba i měsíc dopředu, za mého dětství to muselo být až na Štědrý den.
Vánoční stromek

Kde měli hlavu rodiny - tatínka či dědečka, na nějž se dalo spolehnout, postaral se o to tajně sám v místnosti, kam směly děti vstoupit až na večer, když zazvonil Ježíšek. Já jsem si stromek odmalička zdobila sama, měla jsem k tomu od rodičů i od Ježíška všechny kompetence. Problém byl pouze v tom, že stromek můj méně zodpovědný a poněkud přelétavý tatínek sháněl až v onen slavný den ráno. Jak víme, za socialismu to s nabídkou nebylo nejlepší, a tak na Výtoni, kam jsme to měli nejblíž, už se válely jen pahýly a pár spadaných větví, a málem by mi zbyly oči pro pláč, místo stromku. Tatínek byl ale velmi společenský a milý a někdo se nad ním pokaždé ustrnul a on nějaký smrček domů donesl. Tou horší stranou se postavil ke zdi a tu košatější jsem se jala zdobit. Můj vztah k retru, tedy ke všemu starému, historickému, se projevoval  už tehdy - ve výběru ozdob. Přednost měly ty nejstarší, třeba po tetičce, mezi nimi ony perličkové, které teď vstoupily do síně slávy UNESCA, pak foukané koule, které byly už unavené, poraněné, držely jen tak tak na drátku, ale o to víc jsem jim fandila. A nakonec jsem přidávala ozdoby nové, které jsem si později - po kousku - kupovala sama a pečlivě je vybírala. Jen s nasazením hvězdy na vrcholek stromu mi pomáhala maminka, neb tatínek byl manuálně nezručný a při jeho zákroku by také mohl celý strom padnout k zemi. Na to, že jsme bydleli v jedné místnosti, nikdo v tu chvíli nehleděl, protože vánoční strom jsme měli pokaždé překrásný jako v těch nejpřepychovějších bytech, stejně jako Vánoce. Protože Vánoce v dětství jsou přece vždycky ty nejkrásnější. A to je jedna z mála spravedlností na tomto světě.


Zpět na přehled

Nahoru