Zpěvák a herec urostlého vzhledu se sametově hebkým barytonem a španělským jménem se bohužel dožil pouze 65 let, přičemž už po jeho padesátce se u něj začala projevovat Alzheimerova choroba.
Rudolf Cortés se sice vyučil kožešníkem, ale brzy se prosadil jako zpěvák a vystupoval s jazzovým orchestrem Emila Ludvíka. Věnoval se také klasice, do svého repertoáru postupně přidával operní skladby od Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany, Franze Schuberta či Georgese Bizeta. Ještě za druhé světové války zakotvil v souboru německé opery v Moravské Ostravě, kde vystupoval pod svým občanským jménem Kraisinger. Na koncertech taneční hudby pak začal používat příjmení po matce a později se nechal přejmenovat na Cortése úředně.
V roce 1947 Cortés dostal nabídku na roli Woodyho Rychtaříka v americkém muzikálu Divotvorný hrnec. Do Čech novinku přivezl Jan Werich s Jiřím Voskovcem, Voskovec ji režíroval a Werich hrál vodníka Čochtana. Cortése k Werichovi přivedl dirigent Karel Vlach, který se stal zpěvákovým přítelem. Cortés začal jezdit s jeho orchestrem na zájezdy po celé republice a po čase i do okolních zemí. V lednu 1950 měla v Hudebním divadle v Karlíně premiéru komedie Moje žena Penelopa s Oldřichem Novým a Soňou Červenou v hlavních rolích a Cortés Nového alternoval. Následovala další úspěšná představení. V Karlíně hrál a zpíval v Nezvalově Schovávané na schodech, v Tylově Fidlovačce i ve Třech mušketýrech. Mezi jeho kolegy patřil Vlasta Burian i Vladimír Ráž. Jedinečný byl jako Limonádový Joe v Divadle estrády a satiry.
Mezi Cortésovy největší hity patří:
Váš dům šel spát
Nejmíň stárne klaun
Nelly Gray
Dobrou noc
Ďáblovo stádo
V úterý 16.3. Cortésovo výročí připomene ČT 3 hned třemi pořady. Budou to Úsměvy Rudolfa Cortése v 10.30, Lístky vytržené z památníku 11.05 a Příběhy slavných 14.20.
