Nacházíte se zde: Úvod Zápisník 2021 Miroslav Zikmund vyrazil na poslední cestu

Miroslav Zikmund vyrazil na poslední cestu

Procestovat svět a dožít se 102 let, kdo to dokáže?
Miroslav Zikmund vyrazil na poslední cestu

Vzpomínám na naše setkání před 15 lety, z nějž mi naštěstí fotograf Martin Kubica pořídil fotku /děkuju, Martine!/

Vznikl z toho rozhovor pro časopis Vlasta, z nějž přináším krátký úryvek:

Měli jste při svých cestách s Jiřím Hanzelkou nějak rozdělené role? Kdo z vás se třeba staral o jídlo?

S jídlem na první cestě nebyl žádný problém. Odmítli jsme tahat s sebou nějaké vařiče a nádobí. Věděli jsme, že by se muselo umývat a ne všude bude nezávadná voda. Rozhodli jsme se jíst to, co jedí lidé té které země. Bylo to možná svým způsobem riskantní, ale tak jsme se to navykli, a přežili jsme… Na druhé cestě jsme měli s sebou lékaře a fandu kuchaře Roberta Víta, který něco vždycky rychle připravil a jinak jsme opět jedli z místních zdrojů.

Přesto: kdo z vás dvou byl praktičtější?

Na to vám neodpovím. Praktičtí jsme museli být oba, protože nepraktický cestovatel by v takových podmínkách v podstatě neměl vůbec šanci. 

Ale o vás se ví, že jste raději četl z mapy a navigoval, kdežto Jiří řídil.

Samozřejmě každý z nás měl určité přednosti a ty jsme se snažili využívat. Ten, který měl danou oblast činnosti raději, tak tu dělal. Já jsem byl navigátor a dokumentarista, Jirka zase byl daleko zdatnější, co se týče údržby vozu. To zdědil po tatínkovi, který byl zajížděcí řidič z povolání. Já jsem si zase rád vzal na starost deníkové záznamy, veškeré evidence, účetnictví… Dokázali jsme se o povinnosti podělit. Některé věci jsme ale dělali oba, například focení a filmování.

Předpokládám, že jste oba i psali. Jak to probíhalo?

Psali jsme paralelně o všech zážitcích a dojmech. Jeden pro rozhlas, druhý pro tisk. Nikdy jsme neprozradili, kdo co psal a taky se to už nikdo nedozví. Když jsme dávali dohromady knížky, tak jsme si je rozdělili podle oblastí a každý připravil, doplnil a zredigoval svůj svazek a ten druhý měl nezadatelné právo text jako první čtenář připomínkovat.

Jak probíhala výměna názorů? Dokázali jste se kvůli tomu pohádat?

Připomínky musely být pozitivní, protože kritizovat dokáže každý. Věděli jsme, že když jeden z nás navrhne dvě nebo tři lepší alternativy, tak tomu druhému dává možnost, aby si vybral. Žádné dohady se pak nekonaly…

Kdysi v roce 1969 jste si nechal na Cejlonu udělat astrologickou předpověď, která prý do puntíku vyšla. Až na jediné: podle ní jste se měl dožít 85 let.

Na Cejlonu je porada s astrologem naprostou samozřejmostí. Když mě tehdy přítel senátor Pereira s astrologem seznámil, měl jsem z toho strach. Předpověď, kterou mi vypracoval, jsem proto otevřel až o dvacet let později. A skutečně, všechny moje úspěchy i průšvihy tam byly včetně finální předpovědi, že se dožiju 85 let. Takže jak vidíte, už to mám za sebou a  teď „jedu“ nadstandard.

 

 

 

 

 

Zpět na přehled

Nahoru