Spolu s tiskovou zprávou jsem dostala tyto dvě fotografie. Na první jsou osobní předměty Dany Medřické, Leopoldy Dostalové a Karla Hogra a na druhé je pracovní stůl Oldřicha Nového, u nějž se mi podařilo v roce 2019 zprostředkovat jeho přesun od hercových příbuzných do Národního muzea. Byl restaurován a již vystaven v Prachaticích a nyní konečně - a mnohem důstojněji - v Praze. Myslím, že by slavný Kristián měl radost, že si unikátní kousek jeho nábytku, dělaný na míru ve 30. letech, mohou prohlédnout všichni jeho příznivci. A já z toho mám samozřejmě radost také. U tohoto stolu sedával až do konce života, neboť s ním putoval i na poslední adresu - do Maiselovy ulice.
Zajímavé je i americké polohovací křeslo, které údajně umožňovalo, aby si sedící dal pohodlně nohy na stůl. Velmi pochybuji, že by to ale slavný Kristián dělal.
Každopádně při této příležitosti bych si půjčila na závěr letošního roku výrok anglického filozofa Thomase Carlyla, který použil Oldřich Nový na svém PF v roce 1969:
Doba je zlá, nuže, zde jsi, abys ji učinil lepší.
