Zažila jsem porevoluční odliv obyvatel, bourání Špačkova domu a budování hotelů, ničivé povodně 2002, obnovu veřejného prostoru (včetně pěkného parčíku u kostela sv. Petra a výborného hřiště v Lannově ulici), nájezdy turistů do airbnb ubytoven i utichlý život pod vlivem covidu. Ale také zdejší pospolitost a vlídnost starousedlíků. Je skvělé, že tu existuje Spolek přátel Petrské čtvrti, na jehož webových stránkách si právě můžete stáhnout čerstvé číslo Petrských listů. Tentokrát je jejich hlavní postavou operní tenor Oldřich Kovář, ale spíš se mi chce říct multižánrový /uměl zazpívat cokoli/ zpěvák, který v Petrské čtvrti prožil celý život a také ji fotil, případně její fotky sbíral. A děkuji Pavlu Novotnému za jedinečnou spolupráci.
