Nacházíte se zde: Úvod Zápisník 2022 Další werichovská knížka - tentokrát z ženského pohledu

Další werichovská knížka - tentokrát z ženského pohledu

S Werichem se v poslední době roztrhl pytel, ale na druhé straně se není čemu divit.
Další werichovská knížka - tentokrát z ženského pohledu

Je osobností nesmírně inspirativní se všemi klady i zápory. I když to slovo přímo nesnáším, je jednou z největších českých celebrit. Udělalo se to tak nějak přirozeně, jako by samo. Přispěly k tomu jistě i zákazy, kdy se najednou tento legendární prvorepublikový levičák jaksi nehodil do veřejného totalitního prostoru. Největší podíl na tom ale měl samozřejmě Werich sám, protože se začal kriticky vyjadřovat k režimu a jeho originální moudra si lidé dodnes opisují a citují jako mantru. Tereza Brdečková právě vydala ve vlastním nakladatelství Limonádový Joe krásně graficky vypravenou knížku O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha. Přiznám se, že název se mi moc nelíbí. Příliš z něj ční to, nač se má čtenář nalákat. U knížky, která získala finanční podporu Ministerstva kultury a Státního fondu kultury bych čekala méně komerční titul, ale také trochu pečlivější přístup. V knížce je řada nepřesných údajů, z nichž uvedu alespoň jeden - autorka uvádí, že v roce 1961 při natáčení čechovovské aktovky Medvěd spáchala sebevraždu dcera Stelly Zázvorkové. Není první, kdo uvádí chybné datum, ale zrovna od ní bych to nečekala. Zavádějící je totiž i to, že na rodinném náhrobku najdete rok 1965 a ani ten není správný. Ve skutečnosti Jana ukončila svůj život v 16 letech 6. ledna 1963. 

Ale pojďme na devízy knihy. Tou největší rozhodně je aktivní spoluúčast Werichovy vnučky Fanči. Já sama jsem se s ní v minulosti nedokázala spojit. Už kdysi mi její opatrovnice Dana Paková vysvětlovala, že se Fanča chce odstřihnout od minulosti a o zájem médií nestojí. To samé mi potvrdila sekretářka pana Wericha Jarmila Týlová, která měla k Fanče rovněž blízko (o čemž se v knížce dozvíte podrobnosti). Tereza Brdečková však svým způsobem patřila do rodiny - do té umělecké, která pana Wericha obklopovala, a tak není divu, že se jí podařilo s Fančou navázat plynule v komunikaci, kde kdysi před dávnými lety přestaly. Přesto z mého pohledu zůstala tato možnost ne zcela využitá (ale třeba ani nyní Fanča nestála o to být větším středem pozornosti). Další zásluhu autorky vidím v tom, že popsala některé milostné vztahy Werichovy dcery Jany, a sice k sochaři Jiřímu Langovi a konečně k svému jedinému manželovi, gynekologovi Jiřímu Kvapilovi. Před časem, když jsem o láskách Jany Werichové psala kapitolku do knihy Lásky za oponou, jsem narazila na nesmyslné články, kde z Kvapila udělali dokonce legendárního dramatika! Příběh velmi dobrého lékaře (jak mi svého času potvrdili jeho někteří kolegové), kterého zničil alkohol, považuji za nejobjevnější část knihy. Co čtenář uvítá nejvíc, je mimořádný fotografický doprovod. Některé snímky nejsou vůbec známé, ozdobou je řada fotografií od Václava Chocholy, u nějž má člověk pocit, že stihl ve svém životě vyfotit snad všechno a všechny a ještě k tomu téměř vždy nadstandartně. Velmi dobře je zachycena i postava Zdenky Werichové, hercovy celoživotní partnerky, i když právě tady zůstávají mnohá tajemství. Například o poslední Werichově lásce... Brdečková do děje promítla i některé informace o svém slavném tatínkovi a mamince a na jejich příkladu nastínila životní styl umělecké enklávy v totalitních 70. letech.  A i ten může být pro mnohé čtenáře objevný. 

Zpět na přehled

Fotogalerie

Nahoru