Pantomima v Braníku
Po listopadu 1989 je to tedy již bůhví kolikátá změna provozovatele a náplně, ale budu věřit, že tentokrát i v tom všem marasmu, v němž se ocitáme, bude úspěšná. Každopádně Mim session aneb pocta Borisu Hybnerovi je projekt sympatický. Uskuteční se 8.4. od 19 hodin a v obnoveném legendárním divadelním formátu se představí tři generace umělců. Vystřídají se tu klauni, mimové, herci a performeři, kteří byli Hybnerovými žáky a kolegy, nebo s ním úzce spolupracovali. Slavnostním večerem u příležitosti nedožitých osmdesátin Borise Hybnera provede Radim Vizváry a Vanda Hybnerová.
Je to už dávno, co jsem Borise zpovídala pro Večerník Praha. V 90. letech se mi v obsáhlém rozhovoru svěřil se svými běsy i velkými plány. Jeho první soukromé porevoluční divadlo Gag mělo finanční problémy, ale Boris v něm dělal Umění a dýchal pro ně. Opakovaně ho připomínám ve svých knížkách o příbězích domů slavných - nejen ve spojení s palácem Metro, kde měl divadlo, ale také s Vyšehradem, kde žil v raných 60. letech po vzoru hippies v umělecké komunitě včele s bludným Ahasverem... Boris Hybner nepřestává být inspirativní a co víc by si mohl přát?
Foto archiv rodiny Hybnerů