Právě na Velký pátek odešla Vlasta Pospíšilová, režisérská legenda, která tvořila hlavně pro dětské diváky.
Zpovídala jsem ji v roce 2011, to jí bylo "teprve" pětasedmdesát a přiběhla do kavárny kina MAT vyprávět mi, jak v roce 1956 začínala ve Studiu loutkového filmu u Jiřího Trnky. V té době právě pracoval na Snu noci svatojanské, prvním československém širokoúhlém filmu. Vlasta se díky tomu mohla podílet na oživení drobných postaviček kouzelného lesního království – tancujících žaludů, květů a elfů z pohádkového pláště královny víl Titanie. „Jiřího Trnku jsem strašně obdivovala. Když připravoval novou scénu, stál za ním zástup lidí, kteří na něj zbožně koukali. Zároveň nás všechny motivoval k práci. Přesně věděl, co od koho z nás může čekat. Kolikrát jsem si myslela, že úkol, který mi svěřil, je nad mé síly, ale jeho důvěru prostě nešlo zklamat!“ V roce 1964 ji už nechal dělat samostatně důležité scény pro animovaný film Archanděl Gabriel a paní Husa, což byla adaptace jedné z povídek z Dekameronu. „Paní Husa byla nádherná loutka, velmi stylizovaná. Od pasu byla soustruhovaná, při chůzi jen mírně otáčela boky, ruce měla z tenkých drátků. Oči měla přivřené a stačil jen malý pohyb hlavy a hned získala jiný výraz.“
Ve stejném roce, kdy se narodil televizní Večerníček - 1965, se Vlastě narodila druhá dcera a v roce 1968 pak ještě syn. „Šla jsem na mateřskou v době, kdy už byl pan Trnka vážně nemocný. Ve studiu se hovořilo o tom, že by chtěl natáčet Rybovu Mši vánoční, ale k tomu už nedošlo. Místo toho jsme se všichni sešli na posledním rozloučení s panem Trnkou v Rudolfinu. Jeho přítel, scenárista Jiří Brdečka, stál čestnou stráž a celou dobu plakal…Odchodem Jiřího Trnky skončila slavná éra loutkového filmu.“
Vlasta Pospíšilová ale pracovala dál - z její dílny pocházejí Werichovy fimfárovské pohádky, Karafiátovi Broučci... Jsem ráda, že jsem tuto úžasnou ženu poznala.
Autorkou fotky Vlasty Pospíšilové je Jana Sobotová
