Skautská nadace Jaroslava Foglara mi dnes připravila dva nečekaně krásné zážitky.
Novinářům byl představen první svazek Foglarových deníků, a sice z let 1920-1937, který vydal Albatros pod názvem Celý den drobně prší. Jak se ukazuje, Foglar si skutečně každý den zaznamenával počasí a drobně pršelo – aspoň podle jeho zápisků – v těchto letech snad nejčastěji… Deníky nám přibližují trochu jiného Jestřába, než jakého známe z časů jeho zralosti. Tady je to mladík ještě nejistý, plný obav, zda to, co dělá a jak to dělá, je úplně správné. Přesto je neobyčejně pracovitý a každý den věnuje nejen svému zaměstnání, ale i práci se svým oddílem – pražskou Dvojkou (jejím vůdcem se stal v roce 1927 a to na dlouhých 60 let), a když mu to nálada a čas umožní, tak i psaní článků nebo knih.
Druhým zážitkem pro mě bylo samotné místo, kde se tisková konference konala. Na hrázděný domek nad říční navigací malostranského břehu, kam jsme byli pozváni, koukám leta letoucí při cestě po Mánesově mostě s velkým obdivem. Byl vybudován kolem roku 1809 pro velitele Vojenské plovárny, založené právě v té době u bývalé Jezuitské zahrady. V roce 1978 začal domek sloužit jako klubovna vodácko-turistickému středisku GEMINI (lat. Blíženci) a světe div se, slouží mu dodnes! Toto místo ale nebylo vybráno náhodně - vzdušnou čarou přes řeku totiž kotvila v inkriminovaných letech, o nichž pojednávají tyto deníky, loď, kterou Foglar sehnal a udělal z ní dočasnou klubovnu Dvojky.
Akce se zúčastnil Roman Šantora ze Skautské nadace, Ondřej Muller, programový ředitel nakl. Albatros a editor knihy Jan Šulc.
