Zemřel Milan Schelinger

S Milanem jsem se poznala v roce 2014, kdy jsme se sešli na Vyšehradě u piva při velmi otevřeném rozhovoru. Sbírala jsem podklady pro Příběhy domů slavných a on mi ochotně vyprávěl o všech rodinných adresách. Neomílali jsme to nejatraktivnější téma - tedy tragickou smrt Jirky, který se v noci z 12. na 13. dubna 1981 utopil v Dunaji - ale vraceli jsme se hlavně do jejich dětství v Čestmírově ulici 18, kde byla k Jirkovým nedožitým šedesátinám díky Milanovi instalována pamětní deska. "Vytvořil ji sochař Pavel Míka a složili se na ni Jirkovi fanoušci. Když dnes někomu vyprávím, jak jsme tady žili, nevěří mi. Máma ještě prala v neckách, sprchovat jsme se chodili jednou v týdnu naproti do garáží pekáren, kde se myli šoféři. Táta ale byl na tenhle dům fixovanej, protože se tu narodil. A já jsem v téhle ulici měl ještě donedávna bazar s hudebními nástroji,“ vyprávěl mi. "Náš táta byl učitel hudby, vyučoval hru na klasickou kytaru a vodil si žáky i k nám domů, do 1+1 v Nuslích, na soukromé hodiny. Nás ale neučil a vlastně jsme se míjeli. Když jsme šli do školy, ještě spal, a když jsme přišli, byl už v hudebce. Přesto brácha odmalička tvrdil, že se stane slavným zpěvákem, což se mu skutečně povedlo. Do čtrnácti let jsme byli s bráchou v podstatě pořád spolu a to propojení bylo silné. Oba jsme chodili do hudebky, brácha na klavír, já na housle, později jsme to vyměnili za kytaru, protože jsme obdivovali Beatles. Pak jsme šli do učení, já se vyučil, brácha nikoli. Já pak šel na vojnu a právě tehdy jsem zaznamenal Jirkovy první úspěchy. Už mu vydali nějaké singly a já si řekl, že se budu také věnovat muzice. No a nakonec jsme ji dělali spolu, poslední tři roky a úplně poslední půlrok jsme si spolu zahráli v jeho kapele.“ Milan měl tehdy z druhého manželství dvě malé děti a nejmladšímu synovi dal jméno Jiří. Jeho dospělosti se tak už bohužel nedožije....

Přikládám fotky, na nichž je Milan, Jirka a oba bratři se svými rodiči, jakož i dům v Čestmírově ulici s pamětní deskou.