"Kdo je to Cibulka?" Ptali se mě kluci po cestě do karlínské restaurace Charleston. "To je takový pán, co s ním je velká sranda," řekla jsem a Bertík hned rozváděl, co to znamená: "To třeba vyhodí dort do vzduchu a spadne mu na hlavu." "Přesně tak," přitakala jsem a ještě jim připomněla, že "toho Cibulku" mám přece doma na psacím stole v kalendáři. Já jsem Alešovi vzala na oplátku mou novou knížku fejetonů Jak jsem se nenaučila řídit a pěkně jsme všichni zapózovali před fotografy. Kluci s tím neměli nejmenší problém. Pak jsme pokračovali na hřiště a v Charlestonu se teprve začali scházet hosté. Jestli tam Aleš házel nějakými dorty, nevím, ale spíš myslím, že vymyslel jinou legraci.
