Kuchyně ve službách lidu

Věnuje se vydávání kuchařek v Československu v letech 1945-1989. Je zajímavé sledovat, jak i tato literatura podléhala ideologickým vlivům a společenským proměnám. Samozřejmě ovšem zdaleka ne tolik, jako třeba beletrie. Co pro mě bylo nejvíc zajímavé? Tak např. zjištění, že některé autorky jako Marie Úlehlová-Tilschová (1896-1978), Juliana Anna Fialová (1902-1981) nebo Joza Břízová (1905-1983) mohly pokračovat ve své práci, které se začaly věnovat již před únorem 1948. Týká se to především prvně jmenované, První - Moderní kuchařku - vydala již v roce 1930. její další moderně pojatá kniha Jak a čím se živit s podtitulem Zdravá výživa dneška z roku 1937 se v prvním díle zaměřuje na popis druhů potravin, jejich uchování, účelné zpravování a vhodné kombinace, v díle druhém pak přináší recepty. Ve své publicistické práci průkopnicky uvádí informace o složení potravin, klade důraz na vyváženou stravu s dostatkem nerostných solí a vitamínů. Já mám od ní doma v knihovně Chuťový místopis z roku 1970 a je to výborná regionální kuchařka. Joza Břízová mě provázela od narození mé starší dcery se svou knížkou Vaříme dětem, která se dočkala řady vydání. Její recepty jsou snadné, názorné a opravdu osvědčené. Mám od ní i Novou domácí kuchařku, která má už téměř rozpaldou vazbu od častého používání.
Lenka Pořízková připomíná také úspěšnou edici nakladatelství Práce Sešity domácího hospodaření, které začaly vycházet v roce 1958 a v mnoha domácnostech jich leží doslova stohy. Po úspěchu našich kuchařů na EXPO v Bruselu se završil návrat haute cuisine do českého prostředí. Podle dobových potřeb vycházely recepty na zmrazené potraviny, na vaření z polotovarů a konzerv, na různé dietní pokrmy, kuchařky rybí, myslivecké a postupem času bylo možné vydávat i kuchařky čínské, francouzské a z dalších zemí.