Na jedno
Jeho práci sleduji dlouhá léta. Samozřejmě ze zvědavosti a profesního zájmu. Nedávno mu v nakladatelství Grada vyšla knížka se stručným názvem Na jedno, který každý Čech hned pochopí. Přiznám se, že historie hospod a dalších pohostinských podniků především v Praze, je mi blízká. Podklady k jejich příběhům však nebývá snadné získat. Proto je 50 příběhů, které Sojka nashromáždil, hodno obdivu. A hned zmíním alespoň některé. Podnik U Slona - o něm jsem už leccos v minulosti četla, ale teprve nyní jsem si uvědomila, že tvůrcem sádrového slona byl sochař Karel Novák, ten Novák, který má v Nuslích obnovenou Uměleckou zahradu. A když Slon "dožíval" v Sedlci a chátral, ještě na něj zavzpomínal poslední majitel pan Pivoňka. "Sem chodíval režisér Wasserman a ještě hromada jeho kamarádů..." Podle Sojky Slona defitivně rozebrali v roce 1974 a dnes po něm není ani památky.
Kdykoli jsem šla Nerudovkou, nostalgicky jsem se zastavila u domu, kde bydlela Jana Brejchová a kde byla v přízemí hospoda U Bonaparta. Je fakt, že hereččina dcera Tereza Brodská, na hospodu zrovna příjemné vzpomínky neměla (odér piva, ale také pánských záchodků pronikal všude). Nicméně zavřené stylové dřevěné dveře a přilehlé okýnko vzbuzují touhu, aby se opět otevřely.... Petr Sojka popisuje, jak se tu scházely spolky a společnosti - Zlatá Praha, Pohodlí, Spolek karla Hynka Máchy, Klub přátel Glenna Millera a další a podařilo se mu vyzpovídat i pamětníky štamgasty.
Mojí srdeční záležitostí je "vejtoňská hospoda" U Koppů, u níž mám z vyprávění druhé manželky herce Luďka Kopřivy Evy Prokešové zachycené informace o tom, že hospodu nějaký čas provozovala jeho babička s dědečkem a slušně si tu vydělali (píšu o tom v své knížce Nové příběhy domů slavných). O Kopřivových však nemá Sojka ani zmínku. Přikládám dobovou fotografii, kde na kulatém reklamním štítu je uvedeno jméno Kopřiva a před vchodem je vyfocená celá rodinka. Eva Prokešová už bohužel zemřela, ale nemám důvod jejím vzpomínkám nevěřit. Kopřivovi zbohatli natolik, že si posléze koupili činžovní dům v Rybné ulici a herec díky nim po listopadu 1989 restituoval slušný majetek.
S knížkou Petra Sojky můžete navštívit ještě třeba hospodu Na Paloučku, neodmyslitelně spojenou s přáteli Tomáše Holého, jenž bydlel hned naproti, Toho autor kupodivu nezmiňuje, ale přináší zase mnoho jiných cenných informací. A tak bychom mohli pokračovat....Zkrátka zajít na jedno a pobejt se dá i tímto literárním způsobem.