Prohlídky hradů a zámků mají nyní vánoční kouzlo. Interiéry jsou nazdobené, provoněné jehličím, cukrovím i sušeným ovocem. Návštěvníci vidí nazdobené stromky i stromy úctyhodných rozměrů a dárky, někde zabalené, aby fantazie pracovala, někde nezabalené, protože zvyk balení dárků je poměrně nový. Adventní prohlídky, doplněné o výklad tradic v době adventní i vánoční, nabízí nyní na Hrádku u Nechanic, na zámku v Náchodě a v Opočně, na Liberecku na Sychrově, Zákupech a na hradě Grabštejn, na Pardubicku jsou nazdobeny zámky Slatiňany a Litomyšl.
Kult vánočního stromku byl na rakouském panovnickém dvoře přijat oficiálně v roce 1816 za vlády císaře Františka I. Do Čech se tradice vánočních stromků dostala ještě o několik let dříve, v roce 1812, a to do rodiny ředitele Stavovského divadla Jana Karla Liebicha, který slavnostně nazdobil vzrostlý smrk ve svém zámečku v pražské Libni jako překvapení pro své hosty z řad pražské smetánky. Zavedení tradice stromečků do běžných domácností probíhalo postupně až do poloviny 19. století. Stromky bývaly zpočátku zavěšovány ke stropu a zdobily se sladkým pečivem, jablky, ořechy, sušenými švestkami či hrozinkami.
Návštěvníci se zajímají také o stravování šlechty během Vánoc. „Vánoční tabule aristokratické i lidové kuchyně se samozřejmě lišily, ale ani šlechta v 19. století na Štědrý den nehodovala nijak okázale, neboť se přísně dodržoval půst, aby lidé mohli podle tradice večer spatřit zlaté prasátko. V menu šlechtických rodin se nacházel například předkrm v podobě placiček s kaviárem, ústřic či filetů z uzeného lososa s koprem; z ryb nechyběl vařený candát či kapr s křenem a ovocem. Smažený kapr se poprvé objevil v kuchařce Magdalény Dobromily Rettigové z 2. poloviny 19. století, ale zavedení této tradice se váže spíše do období po vzniku Československa. Daleko běžnějším pokrmem býval kapr načerno, který se upravoval nasladko se silně kořeněnou tmavou omáčkou, pro jejíž přípravu se používal perník, med, sušené ovoce, pivo a víno. Další oblíbenou variací býval kapr namodro uložený v aspiku z telecích nožiček a ozdobený kvítky z vyskládaných koleček mrkve a pórku“, vysvětluje Miloš Kadlec, ředitel ÚPS na Sychrově.
V aristokratických kruzích se podávaly například i pečené telecí ledvinky s makaróny, květáková polévka, rizoto s raky či pstruh s holandskou omáčkou. Jako sladká tečka se na šlechtický stůl servíroval pudink, lívance s rybízovou zavařeninou a strouhaným tvarohem či velmi oblíbený jablečný závin.
Zajímavostí je, že vánoční dárky se nebalily, byly volně položené pod stromečkem a nebylo jich nijak mnoho – v aristokratických kruzích knihy, ale také podobizny členů rodiny, psací či kuřácké potřeby, pro dámy šperky či drobné kusy nábytku, pro děti většinou dárky praktické, jako bylo oblečení, obuv, knihy, ale třeba také sáňky.
Na Štědrý den zůstane otevřen např. zámek Zákupy, kde bude probíhat prohlídka pod názvem Císařské Vánoce. Můžete sem na ni zajet až do 5. ledna. A vánoční koncerty jsou připraveny na 7. prosince na hradě Grabštejn, 26. prosince na Sychrově, 7. a 14. prosince na Hrádku u Nechanic, na 14. prosince v ratibořickém zámku a 15. prosince na Kuksu.
