Vzpomínka na Ismenii
Vrátila jsem se z krásné Třeboně, dnes vyšlo nové Retro a také mi volal Roman Siegel, syn tanečnice Ismenie Siegelové, že jeho maminka 3.7. zemřela. Bylo jí požehnaných 93 let. V roce 2016, kdy vznikla i tato fotka, mi Isma vyprávěla neuvěřitelně zajímavé historky ze svého života, ale také o mnoha svých kolegyních a přátelích. Měla již velké problémy s chůzí, ale paměť jí sloužila dokonale! Díky Ismě jsem také mohla udělat podrobnější portrét primabaleríny Manon Chaufour, která ji kdysi příjímala do Karlínského divadla. Ismenia byla velká organizátorka a sršela stále nápady. Na jedné fotce je s kolegyněmi v inscenaci Bílé nemoci v Tylově divadle v roce 1980. Režisér Miroslav Macháček si vydobyl choreografa Josefa Koníčka (Isma mu říkala "Kóňa") a ten přizval ji, ale také Hanu Šterclovou, Věru Študentovou, Vlastu Zavřelovou, Hanu Hermachovou či Olgu Jungovou a oblékly si krásné kostýmy Šárky Hejnové. Isma se znala se všemi a o každém dokázala barvitě vyprávět. Narodila se v Argentině, a tak na jejím parte v záhlaví stojí psáno: Don´t Cry for Me Argentina. Rodina se s ní rozloučí zítra v úzkém kruhu. Já za ní zapálím svíčku.
Snad jsem ještě měla vzpomenout na jejího muže, architekta Jiřího Siegela, žili spolu 50 let až do jeho smrti v roce 2012. Byl autorem Gottova bungalovu na Třebešíně, ale také sportovní haly na Folimance a dalších staveb. Byl stejně jako Isma velmi společenský, hrál na klavír, psal knížky, navrhoval scény pro karlínské inscenace....
Foto Zdeněk Kovařík a archív Ismenie Siegelové