Proto jsem se se zájmem pustila do čtení nové knížky nakladatelství Academia od Martina France nazvané Dějiny výživy a stravování v českých zemích 1945-1970. Čtení je to těžké (kniha o 734 stranách váží 1,40 kg), ale zajímavé. Vybrala jsem pár informací, abych vás navnadila. Víte, žě jsme pěstovali chřest, ale po roce 1945 už nikoli? Víte, že kolektivizace u nás proběhla mnohem rozsáhleji než v sousedním Polsku, Německu /NDR/ či Maďarsku? Jedli jsme hodně vepřové maso /a to hlavně bůček/ a teprve od počátku 60. let se rozběhla kampaň za zdravější pokrmy z drůbeže /z Vodňan, Klatov či pražské Libuše/. Dováželi jsme ovoce a zeleninu z Bulharska a Maďarska, pomeranče z Kuby, sypaný černý čaj z Číny a Indie a hodně dovozových potravin se dalo koupit od roku 1957 v Domě potravin na Václavském náměstí. Byl to opravdu atraktivní model prodeje včetně zásilkového. V Domě potravin vám připravili na objednávku obložené mísy, saláty, mohli jste si i na místě pochutnat v tamní restauraci.... Od 50. let se také postupně rozvíjela reklama nejen v tisku, ale i v rozhlase a televizi a podíleli se na ní přední herci a herečky /Horníček, Werich, Bohdalová, Šejbalová/. Mohli jste si dokonce vytočit telefonní linku se službou "Haló, tady Co dnes vařit?" a dozvěděli jste se nějaký inspirativní recept. V roce 1969 byl v Praze otevřen obchod Frionor s čerstvými i mraženými rybími výrobky a také prodejna Paris-Praha s francouzským zbožím. V Praze se od 50. let objevovaly i cizozemské kuchyně - nejpopulárnější byla Čínská restaurace ve Vodičkově ulici, o pár kroků dál ve Štěpánské ulici pak Indická restaurace, na Starém Městě ruská Berjozka....Každopádně dějiny gastronomie včetně té socialistické jsou pestré a stále ještě nepříliš probádané.
Obrázky pocházejí z mého archívu.
