Tentokrát jsem šla do jejího pražského bytu splatit dluh a věnovala jí druhé vydání své knížky Příběhy domů slavných i zapomenutých, které nedávno vyšlo v Euromediích. Vyskytuje se v ní totiž hned dvakrát. Jednou v kapitole Příběhy s vůní uzenek o paláci U Hájků na Poříčí (tam hlavně její tatínek) a v Benátské vile Na Zájezdu , kde přibližuje své dětství na krásném místě, ale v komplikovaných rodinných vztazích. Olga Walló drží na fotce nejen mou knížku, ale také své písničky. Napsala texty na hudbu Jiřího Hubeného a vydali ji v půvabném zpěvníčku Lodička pluje. Podepsala se mi do něj "Olga Walló, ta divná". Olga Walló je skutečně krásně divná.... A ještě mě nadchlo, že má v předsíni vystavené návrhy kostýmů pro Miroslava Moravce pro jednu z her ve Vinohradském divadle. Olga s Mirkem udělala spoustu nádherné práce a měli k sobě hodně blízko.
Z její písničky Úniky:
"Květiny zůstaly ve váze,
odcházím nezamykám.
Vyšel jsem ze sebe
a mířím nikam.
V kostele na rohu
dám drobné na modlení.
Vrátit se nemohu
a tam kam jdu nic není."
